Okno

 

Dávám si sakra pozor, abych nebral jméno Boží nadarmo.


 

A pokud se přemnoží velryba, zaplaví se Holandsko.


 

Obuv jsem tentokrát zvolil správnou. Teď ještě zapracovat na notovém zápisu.


 

Nemám problém s frázováním.

Fráze o něm, fráze o ní.


 

 Chybovati jest lidské, odpouštěti božské.“

odpouštět = rouhat se


 

Lenost je omluvitelná pouze v neděli.


 

Skákat do řeči je snazší než skákat přes švihadlo a vyprávět příběhy jiných je pohodlnější než si pro ně přijít.


 

Všechno, co potřebuju k životu, unesu na zádech.

A páteř se přitom pokřiví míň než obvykle.


 

Při diskuzi o čůrání ve sprše nikdy nevím, jaký postoj zaujmout, a pravda se mi říkat nechce.


 

To šampaňské schovejte na horší časy.


 

Statistici si dali práci a dospěli k číslu pět.


 

Nejlepší místo pro sledování beachvolejbalu je na tribuně čelem k síti.


 

Scheißegal – to je to slovo, které jsem tak dlouho hledal



A když se někdy zahledím do prázdna… Já si pouze užívám trasu tramvaje č. 17.



Je nevhodné mluvit v bezvětří do větru.


 

Nerad telefonuju, ale nechci to příliš rozhlašovat, lidé by mi pak mohli přestat telefonovat.


 

Ruce v kapsách, bez důvtipu,

směju se už v půlce vtipu.


 

Energie lidí roztáčí mnoho větrných mlýnů.


 

Moje žena ráda peče. Ona když vidí troubu, tak se neudrží.

A nejspíš proto je právě se mnou.


 

Svůj břuch zvyklý na olomoucké tvarůžky jsem chtěl ošálit jihočeským syrečkem. Žaludek toto důrazně odmítl.

Asi každý by se měl na koleji alespoň jednou pozvracet.


 

Taky občas přejdete silnici a na druhé straně přemýšlíte, jestli jste se vůbec rozhlédli?



Znám člověka, který by při otázce „Kdo ví všechno nejlíp?“ možná i zvedl ruku.


 

Daruji jeden den… za odvoz.


 

Myslím na Tebe, když odmítám kurvy na Václavském náměstí.


 

Pedantství je cesta k dokonalosti a bolehlavu.

Výhradně končím pouze u druhého zmíněného.


 

Vědomí, bezvědomí.

– vzor stavení


 

Za rodinu! Za Stalina! – přípitek, při kterém zhořkne i Malibu


 

Váží si mne pro mou hmotnost.



Plýtváš dechem na mé hříchy

a já a já a já a já a já a já ajajajaj já

cítím z tebe závan pýchy.


 

Ztrácím schopnost smysluplně se vyjadřovat. Vypozoroval jsem, že v běžné komunikaci to stejně není nijak zvlášť důležité.


 

Je příliš neuctivé pojmenovat kočku Mickiewicz?


 

Jedu ze severu a jihnu.


 

Bojím se až příliš často. Dnes jsem se ale polekal právem. Sedm odporných vteřin a hodiny úlevy pomačkaných plechů.


 

Co si o sobě myslím? Že jsem člověk. A bojím se, že i nyní mne obviníš z nepatřičné neskromnosti.



Nesouhlas vyjadřuj tancem! Jenom se bojím, že protancuju celý den.


 

Před člověkem nebylo na Zemi pravého úhlu.


 

Dnes na mě troubilo metro.


 

Tak se měj, ty zlodějko jablek, takový jsem byl vážený disponent, teď nejsem nic, nula bez jablka.


 

Například chůze po žebříku se taky nedá příliš uspěchat.





Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s